<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>दिनेश न्यौपाने &#8211; प्रशासन</title>
	<atom:link href="https://www.prasashan.com/author/denesh/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.prasashan.com</link>
	<description>Nepal news of prashasan, administration, politics, entertainment, sports and more</description>
	<lastBuildDate>Mon, 28 Dec 2020 06:47:58 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-GB</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.0</generator>

<image>
	<url>https://www.prasashan.com/wp-content/uploads/2021/07/cropped-Capture-8-32x32.jpg</url>
	<title>दिनेश न्यौपाने &#8211; प्रशासन</title>
	<link>https://www.prasashan.com</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
<site xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">138489839</site>	<item>
		<title>नेतृत्वको दूरदर्शन</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2020/12/27/212056/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[दिनेश न्यौपाने]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 27 Dec 2020 06:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[ब्लग]]></category>
		<category><![CDATA[दिनेश न्यौपाने]]></category>
		<category><![CDATA[नेतृत्व]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=212056</guid>

					<description><![CDATA[३६० डिग्री मूल्याङ्कन परीक्षणको शासकीय विधामार्फत नेतृत्वको कौशलता मापन हुन्छ । अपरिमेय र अतिदीप्त ढङ्गले समाज विकासको रूपान्तरण सँगै नेतृत्व एकाकार भएर आउने गर्दछ । त्यही विन्दुमा नेतृत्व जन्मन्छ । यस्ता नेतृत्वबारे वैज्ञानिक समाजमा जनआकाङ्क्षा अनुरूप शासकीय तहमा नेतृत्वशैलीको ढङ्गले पर्दापण हुन्छ । राज्यको समृद्धि, नवनिर्माण, गुणात्मक ढङ्गको अर्थतन्त्र निर्माण, घरेलु अर्थतन्त्रको भरपुर उपयोग गर्दै [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">212056</post-id>	</item>
		<item>
		<title>आर्थिक कूटनीतिको सेरोफेरोमा अति कम विकसित मुलुकहरू</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2020/12/07/209234/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[दिनेश न्यौपाने]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 07 Dec 2020 04:13:58 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[ब्लग]]></category>
		<category><![CDATA[दिनेश न्यौपाने]]></category>
		<category><![CDATA[नीति]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=209234</guid>

					<description><![CDATA[&#8216;मानव सभ्यताका विरोधी पक्षहरूलाई तह लगाउने हतियार भनेकै आर्थिक कूटनीतिको सफल प्रयोग हो ।&#8217;  नेपाल सहित ४७ मुलुकहरू, खास गरी अफ्रिकाका ३३, एसियाका ९, क्यारेबियन १ र प्यासिफिक ४ अर्थात् हाइटीदेखि किरिबाटीसम्म जर्जर आर्थिक अवस्थामा पुगेको भू–राजनीतिक संकटमोचन, कोरोना महामारी सङ्कट, डिजिटल अर्थतन्त्रका अवरोधहरूसामु अति कम विकसित मुलुकहरू आर्थिक–कूटनीतिको सामरिक सङ्ग्राममा उभिएका छन् । कोभिड–१९ [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">209234</post-id>	</item>
		<item>
		<title>कूटनीतिक सम्बन्धका मामलाहरू</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2020/10/13/201010/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[दिनेश न्यौपाने]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 13 Oct 2020 05:50:45 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[ब्लग]]></category>
		<category><![CDATA[दिनेश न्यौपाने]]></category>
		<category><![CDATA[नीति]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=201010</guid>

					<description><![CDATA[विषय प्रवेश : कूटनीतिक मामिलाहरू अन्तर्राष्ट्रियकरण, राष्ट्रियकरणका विविध परिवेश र पृष्ठभूमिले माग गरे अनुरूप अध्ययन, विश्लेषण र निष्कर्षमा पुगिने विद्या हो । ज्ञान आर्जनको अद्वितीय प्राकृतिक नियमहरूको राज्यकौशलता प्रतिबिम्बित गर्ने शासकीय, प्रशासकीय तथा व्यवस्थापकीय सीपको प्रयोग समेत परराष्ट्र सेवामा झल्कनु पर्छ । समयानुसार राज्य नीति, दिव्य नीति, विश्व/कूटनीतिको पराकम्पसँगै उत्पन्न परिस्थितिलाई बुझ्न सकिएन भने कूटनीतिक [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">201010</post-id>	</item>
		<item>
		<title>समकालीन कूटनीति</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2020/09/27/198232/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[दिनेश न्यौपाने]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 27 Sep 2020 03:49:10 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[नीति]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=198232</guid>

					<description><![CDATA[काठमाडौँ । बेलायती ज्ञान कोषका अनुसार “राज्य सञ्चालन गर्ने, राज्यहरुबीच सम्बन्धहरू कायम गर्ने कला कूटनीति हो ।” कलाविहीन कूटनीति छलकपट हो । त्यस्तै, अक्सफोर्ड अंग्रेजी शब्दकोशले समेत ‘वार्ताको माध्यमबाट अन्तर्राष्ट्रिय सम्बन्ध व्यवस्थापन गर्नु कूटनीति हो’ भनेको छ । यो वास्तवमा मध्यस्थता कायम गर्ने, तदर्थ तथा पूर्ववृत्तबाट गति पैदा गराउने न्यायाधिकरणको कार्यभार हो । सार्वभौम तथा स्वतन्त्र राज्यहरूको [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">198232</post-id>	</item>
		<item>
		<title>सार्वजनिक प्रशासनको दिव्यदृष्टि</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2019/08/18/131114/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[दिनेश न्यौपाने]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 18 Aug 2019 04:11:10 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[लोक सेवा]]></category>
		<category><![CDATA[सार्वजनिक प्रशासन]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=131114</guid>

					<description><![CDATA[विषय प्रवेश : बहुसीपयुक्त कर्मचारीतन्त्रको संस्थागत अभिलेखीकरण गर्दै पुरातन अड्डातन्त्रीय तथा गैह्रजिम्मेवार प्रशासनको विकल्पमा बढी जनउत्तरदायी, स्वच्छ, सक्षम, निष्पक्ष, पारदर्शी, भ्रष्टाचारमुक्त, वस्तुनिष्ठ कार्यसम्पादन मूल्याङ्कनमा आधारित सार्वजनिक प्रशासनको खोज आजको आवश्यकता हो । जिम्मेवारी पन्छाउने, विकास विरोधी, साम्राज्य खडा गरी रमाउने कार्यशैली, तदर्थवादी, स्रोतको दोहन, भनसुनमुखी, सुविधाभोगी, सेवाग्राहीलाई हैरानी पार्ने लगायतका आरोप वा लान्छनाबाट सार्वजनिक प्रशासन [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">131114</post-id>	</item>
		<item>
		<title>सीडीओ कस्तो हुनुपर्छ ?</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2019/07/25/128419/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[दिनेश न्यौपाने]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 25 Jul 2019 03:45:44 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[मुख्य खबर]]></category>
		<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[सीडीओ]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=128419</guid>

					<description><![CDATA[सार्वजनिक सेवा प्रवाहमा राज्यको अभिन्न अङ्ग जिल्ला अधिकृत मजाकको पद हुँदै होइन । संविधानतः सरकारको आँखा, कान तथा हातको भाष्य संरचनाकोरुपमा उत्तरदायी संस्था भनेर जिल्ला प्रशासन कार्यालयलाई लिइँदै आएको छ । उसो त छिमेकी मुलुक भारतले सन् १९४७ अगस्ट १५ देखि बाघे-साँचो सहितको अधिकार सुम्पिएर ‘सुपरीवेक्षक’ भनी जिल्ला अधिकृत नै तोकेको छ । यता, सन् [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">128419</post-id>	</item>
		<item>
		<title>स्थानीय तहको सबलीकरण</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2019/07/03/125464/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[दिनेश न्यौपाने]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 03 Jul 2019 04:45:42 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[स्थानीय तह]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=125464</guid>

					<description><![CDATA[मूल विषय  संसारभर स्थानीय तहको सरकार सफलीभूत ढङ्गले सम्मोहक हुँदै आमजनताले आधारभूत सेवा–सुविधाहरू ग्रहण गर्न सक्षम भए, भएनन् हेरिन्छ । चाहे त्यो बोलेभियादेखि बुल्गेरियासम्म तथा पूर्व–अफ्रिकादेखि दक्षिण एसियासम्म उत्तरदायी, जनमुखी स्थानीय सरकार निर्माणको सवालमा दीर्घदर्शिता प्रवर्द्धन गर्दै गरिबी, सामाजिक असमानता, असुरक्षा, वातावरण नाश, जलवायु परिवर्तनका बारेमा गतिशील ढङ्गले संसारको नयाँ सामाजिक खोज व्यवस्थापनको माध्यमबाट स्थानीय [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">125464</post-id>	</item>
		<item>
		<title>जनसेवित सार्वजनिक प्रशासनः जनहितेच्छुक प्रशासक</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2019/03/06/108454/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[दिनेश न्यौपाने]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 06 Mar 2019 09:34:33 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[सार्वजनिक प्रशासन]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=108454</guid>

					<description><![CDATA[सार्वजनिक प्रशासनको राजपद्धतिमा युगान्तकारी परिवर्तन आउनुका साथै पुनर्जागरण कालदेखि अर्थात् अमेरिकी प्रशासनको सुद्धीकरण र बेलायती बजेटरी प्रणालीमा आएको कार्यकारी, व्यवस्थापकीय परिवर्तनको हुटहुटीले विश्वलाई सार्वजनिक प्रशासन जनसेवित बनाउन एक ध्रुवीय उर्जा प्रदान गर्‍यो । राष्ट्रसंघले दीगो विकास, पर्यावरणीय सुरक्षा, स्थायित्व, पृथ्वीको बचाऊ लगायतका एजेण्डाहरुलाई शासन सञ्चालनको आधार प्रदान गर्दै शासक र शासितबीचको सुदृढ सम्बन्ध स्थापित गराएको [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">108454</post-id>	</item>
		<item>
		<title>प्रशासनिक अंगहरुको कार्यसम्पादनका पूर्व शर्तहरु</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2018/05/03/66298/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[दिनेश न्यौपाने]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 03 May 2018 06:22:45 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[सार्वजनिक प्रशासन]]></category>
		<category><![CDATA[प्रशासनिक अंग]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=66298</guid>

					<description><![CDATA[अमेरिका पहिलो, पुनः महान् र चीनिया शक्तिको उदयले विश्वमा राजनैतिक एवं प्रशासनिक ध्रुवीकरण पैदा भएको छ । भू–राजनैतिक परिवेश, आर्थिक, सुरक्षा, कुटनीतिक र घरेलु राजनीतिको प्रत्यक्ष असर र प्रभाव प्रशासनिक अंगहरुमा पर्दछन् । प्रशासनिक अंगहरुले लोकतान्त्रिक संविधान, तानाशाही शासन, सामाजवादी अर्थ प्रणालीको पृष्ठभागमा रहेर स्थायी सरकारको कार्यसम्पादनमा तल्लीन बनाउँदै शक्ति केन्द्रका टकराब बीचमा पेशागत निष्ठा, [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">66298</post-id>	</item>
		<item>
		<title>नहुन् दुष्टका अभिष्ट पुरा</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2018/04/15/63256/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[दिनेश न्यौपाने]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 15 Apr 2018 02:00:59 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=63256</guid>

					<description><![CDATA[राष्ट्रिय एकता र जनसेवाका लागि गृह प्रशासन विकास र समृद्धिका लागि शान्ती, सुरक्षा र सुशासन भन्ने मुख्य लक्ष निर्धारण गरी सुधारका १० क्षेत्र भन्दै ८२ बुँदे कार्ययोजनाले गृह मन्त्रालयमा नयाँ सुधार मात्र होईन, अन्तराष्ट्रिय जगतमा नेपालको शान्ती सुव्यवस्थाले सम्मानित हुने अवस्था आएको छ । जनमुखी, नतिजामुखी र विश्वासिलो गृहप्रशासनको अथक अभ्यासको ६६ वर्षे ईतिहास भने [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">63256</post-id>	</item>
	</channel>
</rss>
