<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>केदार खतिवडा &#8211; प्रशासन</title>
	<atom:link href="https://prasashan.com/author/kedhar/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://prasashan.com</link>
	<description>Nepal news of prashasan, administration, politics, entertainment, sports and more</description>
	<lastBuildDate>Thu, 02 Sep 2021 14:13:24 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-GB</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.0</generator>

<image>
	<url>https://prasashan.com/wp-content/uploads/2021/07/cropped-Capture-8-32x32.jpg</url>
	<title>केदार खतिवडा &#8211; प्रशासन</title>
	<link>https://prasashan.com</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
<site xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">138489839</site>	<item>
		<title>समायोजन, लोकसेवा र परीक्षार्थीको भविष्य</title>
		<link>https://prasashan.com/2021/08/29/257611/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[केदार खतिवडा]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 29 Aug 2021 03:31:57 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[ब्लग]]></category>
		<category><![CDATA[कर्मचारी]]></category>
		<category><![CDATA[ट्रेड युनियन]]></category>
		<category><![CDATA[लोक सेवा आयोग]]></category>
		<category><![CDATA[संघीय मामिला तथा सामान्य प्रशासन मन्त्रालय]]></category>
		<category><![CDATA[सङ्घीयता]]></category>
		<category><![CDATA[सर्वोच्च अदालत]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=257611</guid>

					<description><![CDATA[सर्वोच्च अदालतको कर्मचारी समायोजन सम्बन्धी पछिल्लो अन्तरिम आदेश पश्चात् निजामती प्रशासनमा गम्भीर किसिमको तरङ्ग उत्पन्न भएको छ । लोक सेवा आयोगको नाममा स्थानीय तहमा समायोजन भई गएका शाखा अधिकृतहरुलाइ सङ्घमै समायोजन गर्न लोक सेवा आयोगबाट आर्थिक वर्ष २०७६/०७७ मा भएको विज्ञापनबाट पद कटौती गर्ने गरी भएको सो आदेशले कर्मचारी समायोजनमा असन्तुष्ट कर्मचारीहरूको माग त सम्बोधन [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">257611</post-id>	</item>
		<item>
		<title>निजामती विधेयक र भावी कार्यदिशा</title>
		<link>https://prasashan.com/2021/04/11/228105/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[केदार खतिवडा]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 11 Apr 2021 02:21:28 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[ब्लग]]></category>
		<category><![CDATA[ट्रेड युनियन]]></category>
		<category><![CDATA[निजामती सेवा]]></category>
		<category><![CDATA[सार्वजनिक प्रशासन]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=228105</guid>

					<description><![CDATA[सार्वजनिक प्रशासनको मियो संरचना हो निजामती सेवा । कुनै पनि मुलुकको समृद्धिको यात्रा कति सफल हुन्छ र कति असफल हुन्छ भन्ने कुरा त्यस मुलुकको प्रशासनको सक्षमता र सबलतामा भर पर्छ । सक्षम र सबल निजामती प्रशासनले मात्र प्रभाकारी सेवा प्रवाह गर्न सक्छ र जनता र सरकार बिचको सम्बन्धलाई मजबुत बनाउन सक्दछ । सबल कर्मचारीतन्त्रको एक [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">228105</post-id>	</item>
		<item>
		<title>निजामती सेवामा ट्रेड युनियन अधिकार र निर्वाचनको सन्दर्भ</title>
		<link>https://prasashan.com/2020/09/26/198080/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[केदार खतिवडा]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 26 Sep 2020 03:58:28 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[ब्लग]]></category>
		<category><![CDATA[कर्मचारी]]></category>
		<category><![CDATA[ट्रेड युनियन]]></category>
		<category><![CDATA[निजामती सेवा]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=198080</guid>

					<description><![CDATA[नेपालमा कर्मचारी आन्दोलनको सुरुवात भएको लगभग सात दशक हाराहारी पुगिसकेको छ । विक्रम संवत् २००७ सालमा अखिल नेपाल न्यून वैतनिक कर्मचारी संघ स्थापना भएपश्चात् नेपालमा पेशागत क्षेत्रमा ट्रेड युनियन अभ्यासको सुरुवात भयो । निजामती सेवाकै कुरा गर्ने हो भने पनि सङ्गठित रूपमा ट्रेड युनियन अभ्यास सुरु भएको लगभग तीन दशक पुगिसकेको छ । निजामती सेवामा [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">198080</post-id>	</item>
		<item>
		<title>स्थानीय कार्यपालिका</title>
		<link>https://prasashan.com/2019/06/01/121311/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[केदार खतिवडा]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 01 Jun 2019 01:05:11 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[लोक सेवा]]></category>
		<category><![CDATA[लोक सेवा तयारी]]></category>
		<category><![CDATA[स्थानीय तह]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=121311</guid>

					<description><![CDATA[सङ्घीय शासन प्रणालीमा स्थानीय तहको शासन व्यवस्था सञ्चालन गर्ने स्थानीय सरकार वा स्थानीय तहको कार्यकारिणी नै स्थानीय कार्यपालिका हो । स्थानीय कार्यपालिकाले स्थानीय तहको शासन व्यवस्थाको सञ्चालन, निर्देशन नियन्त्रण समन्वय र श्रोत परिचालनको कार्य गर्दछ । संविधान र सङ्घीय कानुनको अधीनमा रही स्थानीय कार्यपालिकाले स्वीकृत गरेको नियमावली बमोजिम स्थानीय कार्यपालिकाको कार्य विभाजन र कार्य सम्पादन [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">121311</post-id>	</item>
		<item>
		<title>प्रधानमन्त्रीलाई पत्र</title>
		<link>https://prasashan.com/2018/12/28/97676/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[केदार खतिवडा]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 28 Dec 2018 08:08:42 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[सार्वजनिक प्रशासन]]></category>
		<category><![CDATA[क्रिकेट]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=97676</guid>

					<description><![CDATA[सम्माननीय प्रधानमन्त्री ज्यू, आफ्नो जीवनको अधिकांश समय परिवर्तनको निमित्त समर्पण गर्नुभएको तपाईँलाई सर्वप्रथम हृदयदेखि सलाम । सम्माननीय, अहिले मुलुक संविधान कार्यान्वयनको क्रममा छ । लामो समयको राजनीतिक अन्योलतालाई छिचोलेर मुलुकले हजुरको नेतृत्वमा स्थायी सरकार प्राप्त गरेको छ । एकात्मक राज्य संरचनाको बानी परेको प्रणालीलाई संघात्मक पद्धतिमा लैजाने अत्यन्तै ठुलो जिम्मेवारी हजुरको काँधमा छ । यो [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">97676</post-id>	</item>
		<item>
		<title>लोक सेवा तयारी : समानुपातिक प्रतिनिधित्व प्रणाली</title>
		<link>https://prasashan.com/2018/11/20/90728/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[केदार खतिवडा]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 20 Nov 2018 00:45:20 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[लोक सेवा]]></category>
		<category><![CDATA[लोक सेवा तयारी]]></category>
		<category><![CDATA[समानुपातिक प्रतिनिधित्व प्रणाली]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=90728</guid>

					<description><![CDATA[समानुपातिक प्रतिनिधित्व समावेशिकरणको औजार हो । यसले कुनै पनि मुलुकभित्र बसोबास गर्ने जनसंख्या र शासन सञ्चालनमा उनीहरूको प्रतिनिधित्वको विषयमा वकालत गर्दछ । राज्यको बनोट जस्तो छ शासनको बनोट पनि त्यस्तै हुनुपर्छ भन्ने मान्यता यसले राख्दछ । संख्याको आधारमा प्रतिनिधित्वको वकालत गर्ने समानुपातिक प्रतिनिधित्वको मूल मर्म शासन सञ्चालनमा सम्पूर्ण वर्ग क्षेत्र तथा समुदायका नागरिक हरूको सहभागिता [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">90728</post-id>	</item>
		<item>
		<title>पदमुलक र दर्जामुलक निजामती सेवा</title>
		<link>https://prasashan.com/2018/10/29/87357/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[केदार खतिवडा]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 29 Oct 2018 04:59:26 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=87357</guid>

					<description><![CDATA[निजामती सेवा सार्वजनिक प्रशासन संचालन गर्ने, निश्चित कानुनी आधारमा गठित निजामती कर्मचारीहरूको सेवा नै निजामती सेवा हो । निजामती सेवा राज्य कोषबाट स्थायीरूपमा तलब, भत्ता प्राप्त गर्ने दक्ष र व्यवसायिक कर्मचारीहरूको सेवा हो, जो गैरसैनिक प्रकृतिको हुन्छ । यो निरन्तररूपमा संचालन हुने हुँदा यसलाई स्थायी सरकार पनि भनिन्छ । निजामती सेवा सरकार र जनताबीचको सम्बन्ध [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">87357</post-id>	</item>
		<item>
		<title>संघीय र एकात्मक शासन</title>
		<link>https://prasashan.com/2018/10/22/86486/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[केदार खतिवडा]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 22 Oct 2018 01:15:29 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[लोक सेवा]]></category>
		<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[शासन]]></category>
		<category><![CDATA[संघीयता]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=86486</guid>

					<description><![CDATA[शासन राज्य संचालनको लागि सरकारले अपनाउने विधि र प्रक्रिया नै शासन हो । शासन सार्वजनिक मामिलाको व्यवस्थापन हो, जसले राज्यलाई मार्ग निर्देशन गर्छ भने समाजलाई व्यवस्थित ढंगबाट संचालन गर्दछ । राज्यको संरचनाको आधारमा शासनलाई एकात्मक र संघात्मक गरी दुई भागमा विभाजन गर्न सकिन्छ । संघात्मक शासन राज्यशक्तिको संविधानत दुई वा दुईभन्दा बढी तहमा विभाजन गरी [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">86486</post-id>	</item>
		<item>
		<title>प्रस्तावित संघीय निजामती सेवा ऐनको चिरफार</title>
		<link>https://prasashan.com/2018/09/04/80815/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[केदार खतिवडा]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 04 Sep 2018 02:15:38 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[संघीय निजामती सेवा ऐन]]></category>
		<category><![CDATA[संघीयता]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=80815</guid>

					<description><![CDATA[देश संघीयतामा प्रवेश गरेको सन्दर्भमा संघीय संरचना र संघीयताको मर्मबमोजिम शासन संचालन गर्न धमाधम पुराना कानुनहरू संसोधन र नयाँ कानुन निर्माण भइरहेको छ । यसै सन्दर्भमा देशको सार्वजनिक प्रशासन संचालन गर्ने निजामती सेवासम्बन्धी कानुनको मस्यौदा स्वीकृतिका लागि मन्त्रीपरिषदमा पेश भएको छ । संघीयता कार्यान्वयनको मुख्य कडी निजामती कर्मचारीतन्त्र हो । यो कुरालाई कसैले नकार्न नसक्ला [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">80815</post-id>	</item>
		<item>
		<title>निजामती सेवामा ट्रेड युनियन अधिकार</title>
		<link>https://prasashan.com/2018/07/13/74721/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[केदार खतिवडा]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 13 Jul 2018 01:15:34 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[सार्वजनिक प्रशासन]]></category>
		<category><![CDATA[श्रमिक]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=74721</guid>

					<description><![CDATA[श्रमिकहरूको एकतामा श्रमिकहरूको हक अधिकार कर्तव्य र जिम्मेवारीलाई दिशानिर्देश गर्न कुनै पनि मुलुकमा विधमान कानुनको अधिनमा रही स्थापित श्रमिकहरूको संगठन ट्रेड युनियन हो । व्यवस्थापकसँग आफ्ना अधिकार र जिम्मेवारीका सन्दर्भमा सामूहिक सौदावाजी गरी उपयुुक्त कार्यवातावरण निर्माण गर्दै कामदारहरूको मनोवल उच्च बनाई उत्पादन र सेवा प्रवाहमा गुणात्मक र परिमाणात्मक वृद्धि गर्ने पवित्र जिम्मवारी निर्वाह गर्ने उद्देश्यले [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">74721</post-id>	</item>
	</channel>
</rss>
