<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>कृष्णप्रसाद पराजुली &#8211; प्रशासन</title>
	<atom:link href="https://prasashan.com/author/krishanaprasad/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://prasashan.com</link>
	<description>Nepal news of prashasan, administration, politics, entertainment, sports and more</description>
	<lastBuildDate>Sat, 28 Mar 2026 10:02:11 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-GB</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.0</generator>

<image>
	<url>https://prasashan.com/wp-content/uploads/2021/07/cropped-Capture-8-32x32.jpg</url>
	<title>कृष्णप्रसाद पराजुली &#8211; प्रशासन</title>
	<link>https://prasashan.com</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
<site xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">138489839</site>	<item>
		<title>यसरी गरौँ मन्त्रालयहरूको पुनर्संरचना</title>
		<link>https://prasashan.com/2026/03/28/752571/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[कृष्णप्रसाद पराजुली]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 28 Mar 2026 07:46:37 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[ब्लग]]></category>
		<category><![CDATA[कृष्णप्रसाद पराजुली]]></category>
		<category><![CDATA[पुनर्संरचना]]></category>
		<category><![CDATA[प्रशासनिक सुधार]]></category>
		<category><![CDATA[मन्त्रालय]]></category>
		<category><![CDATA[संविधान]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=752571</guid>

					<description><![CDATA[नेपालको प्रशासनिक सुधारको लागि मन्त्रालयहरूको सङ्ख्या घटाउनुपर्ने बहस विगतदेखि नै हुँदै आएको छ। प्रशासनिक पुनर्संरचना तथा सुधारको लागि विगतमा गठन भएका सबैजसो आयोग तथा कार्यदलहरूले मन्त्रालयहरूको सङ्ख्या सीमित गरी नेपालको प्रशासनलाई ‘रिडिजाइन’ गर्न सुझाव दिएका छन्। देश संघीयतामा गइसकेपछि संवैधानिक अधिकार बमोजिम संघ सरकारमा न्यूनतम सङ्ख्यामा मात्र मन्त्रालयहरू रहनुपर्ने हो। तर पनि केन्द्रिकृत मानसिकता र [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">752571</post-id>	</item>
		<item>
		<title>सङ्कटमा निजामती सेवाको भविष्य</title>
		<link>https://prasashan.com/2019/08/29/132698/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[कृष्णप्रसाद पराजुली]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 29 Aug 2019 04:58:21 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[सङ्घीयता]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=132698</guid>

					<description><![CDATA[भनिन्छ, कुनै पनि देशको शासन वा सरकार त्यो देशको प्रशासनभन्दा राम्रो हुन सक्दैन । प्रशासनिक संयन्त्र त्यसमा पनि निजामती सेवाको चरित्र, व्यसायिकता र प्रवृत्तीलेनै राज्य वा सरकारप्रति नागरिकहरूले आ-आफ्नो धारणा बनाउने गर्छन्। एक प्रकारले भन्ने हो भने सरकार कहाँ छ भनेर थाहा पाउने, बुझ्ने र अनुभव गर्ने प्रमुख माध्यम भनेकोनै निजामती सेवा हो । सरकारको [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">132698</post-id>	</item>
		<item>
		<title>राज्यको नजरमा पछाडि परेका कपिलवस्तुका पत्थर कट्टा र नटुवा समुदाय</title>
		<link>https://prasashan.com/2019/05/12/119278/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[कृष्णप्रसाद पराजुली]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 12 May 2019 02:20:14 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[पत्थर कट्टा]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=119278</guid>

					<description><![CDATA[ नेपालका विभिन्न जातजातिमध्ये कपिलवस्तुमा बसोबास गर्ने अल्पसङ्ख्यक समुदाय : पत्थर कट्टा र नटुवा समुदाय पनि पर्छन् । पत्थर कट्टा र नटुवा समुदाय आफ्नो मातृभाषा र परम्परा, रीति रिवाज, छुट्टै सांस्कृतिक पहिचान, फरक सामाजिक संरचना र लिखित र अलिखित इतिहास भएका जाती वा समुदाय हुन् ।  नेपालमा ५ सय ५२ जना पत्थर कट्टा छन् [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">119278</post-id>	</item>
		<item>
		<title>एउटा थाङ्ने कर्मचारीको अपुरो सपना</title>
		<link>https://prasashan.com/2019/01/05/98871/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[कृष्णप्रसाद पराजुली]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 05 Jan 2019 06:19:26 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[सार्वजनिक प्रशासन]]></category>
		<category><![CDATA[लोक सेवा]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=98871</guid>

					<description><![CDATA[पश्चिम नेपालको गुल्मी जिल्ला, धेरैले यो जिल्लालाई लोकसेवाको उर्वर भूमी पनि भनेर चिन्ने गर्छन् । मध्यम वर्गीय समुदाय पनि भएर होला धेरैको जीवन निर्वाहको मुख्य श्रोत नै सरकारी सेवा रहेको छ । केही हुने खाने परिवार व्यापार व्यवसायमा छन् । केही युरोप अमेरिका तिर छन् । केही युवाहरू जीवन गुजार्नको लागि मरभूमीका देशहरूमा रगत र [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">98871</post-id>	</item>
		<item>
		<title>लोक सेवामा सफल हुन के पढ्ने, कसरी लेख्ने ?</title>
		<link>https://prasashan.com/2018/11/28/92384/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[कृष्णप्रसाद पराजुली]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 28 Nov 2018 01:45:58 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[लोक सेवा]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=92384</guid>

					<description><![CDATA[लोक सेवा अध्ययन गर्नेहरूका लागि लेख्ने पेपर अर्थात् विषयगत पेपर टाउको दुखाईको विषय बन्ने गरेको छ । सही ढंगले पढ्न र लेख्न नजान्दा परीक्षार्थीहरू असफल पनि हुन्छन् । प्रतिस्प्रर्धात्मक लोक सेवा परीक्षामा अध्ययन शैली पृथक र लेखाइ शैली दमदार भयो भने सफल हुन गाह्रो छैन । त्यसैले, लोक सेवा अध्ययन गरिरहनुभएका तमाम युवाहरूको लागि यहाँ [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">92384</post-id>	</item>
		<item>
		<title>कर्मचारी समायोजनका जटिलता र स्वार्थप्रेरित प्रस्तावित संघीय निजामती सेवा ऐन</title>
		<link>https://prasashan.com/2018/09/25/83325/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[कृष्णप्रसाद पराजुली]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 25 Sep 2018 04:35:30 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[संघीय निजामती सेवा ऐन]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=83325</guid>

					<description><![CDATA[संविधान जारी भएसँगै नेपालको राजनीतिक तथा प्रशासनिक पुनर्संरचनाको आधार संघीय शासन प्रणालीले तय गर्‍यो । संघीय शासन प्रणालीले केन्द्रीकृत र एकात्मक राज्य व्यवस्थाले सिर्जना गरेका सबै प्रकारका विभेद र उत्पीडनको अन्त्य गर्दै घरघरमा सिंहदरबारको एजेन्डालाई आत्मसात गर्‍यो । संघ, प्रदेश र स्थानीय तहसहित तीन तहको संघीय संरचना तय गरियो । स्थानीय तहलाई संविधानमै व्यवस्था गरेर [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">83325</post-id>	</item>
		<item>
		<title>परिवर्तन हुन नसकेको नेपालको कर्मचारीतन्त्र</title>
		<link>https://prasashan.com/2018/09/13/81861/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[कृष्णप्रसाद पराजुली]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 13 Sep 2018 02:15:17 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[प्रशासन]]></category>
		<category><![CDATA[राजनीति]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=81861</guid>

					<description><![CDATA[भनिन्छ, कुनै पनि देशको शासन त्यो देशको प्रशासनभन्दा राम्रो हुन सक्दैन । शासनको दिगोपन, स्थायित्व र प्रभावकारिता प्रशासनिक संयन्त्रले प्रवाह गर्ने सेवासँग जोडिएको हुन्छ । सेवाप्रवाहलाई विभेदरहित र प्रभावकारी बनाउन राजनीतिक रूपमा तटस्थ र प्रशासनिकरूपमा प्रतिवद्ध प्रशासनिक संयन्त्रको आवश्यकता पर्छ । शासकीय सेवाहरूको प्रवाह प्रशासनिक संयन्त्र (कर्मचारीतन्त्र)ले गर्ने हुँदा सेवा प्रवाहको माध्यमबाट प्रशासकले शासन गर्छन् [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">81861</post-id>	</item>
		<item>
		<title>नेपालमा मौलिक हकको व्यवस्था र कार्यान्वयनका चुनौतीहरू</title>
		<link>https://prasashan.com/2018/07/13/74731/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[कृष्णप्रसाद पराजुली]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 13 Jul 2018 04:24:58 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[मौलिक हक]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=74731</guid>

					<description><![CDATA[परिचय राज्यको संविधानले किटान गरेका मानवअधिकारसँग सम्बन्धित विषयहरू नै मौलिक हक हुन् । राज्यको स्वेच्छाचारी शक्तिबाट व्यक्ति वा नागरिकका अधिकारहरू अतिक्रमण हुन नसकुन् भनि मौलिक हकलाई संवैधानिकरूपमै सुनिश्चितता प्रदान गरिएको हुन्छ । कुनै कारणबाट मौलिक हकको हनन भएमा संविधानले नै उपचारको व्यवस्था गर्ने हुँदा यस्ता हकहरू नागरिकलाई राज्यविरुद्ध प्राप्त हुने निरपेक्ष अधिकारको रूपमा रहेका हुन्छन् [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">74731</post-id>	</item>
		<item>
		<title>असारे विकासको शृंखला कहिलेसम्म ?</title>
		<link>https://prasashan.com/2018/07/08/74010/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[कृष्णप्रसाद पराजुली]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 08 Jul 2018 05:13:01 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=74010</guid>

					<description><![CDATA[असारको महिना, झमझम पानी परिरहेको छ । एकातिर, किसानहरू आ–आफ्नो खेतबारीमा कुटो कोदालो गरेर मानो छरी, मुरी उब्जाउने काममा व्यस्त छन् । यतिबेला किसानलाई भ्याइनभ्याई छ । अहिले परिश्रम नगरे वर्षभरि पेट पाल्न गाह्रो होला भनी रातदिन दुःख गरिरहेका छन् । अर्कोतिर, यति नै बेला सरकारी निकायहरूलाई किसानलाई भन्दा बढी रन्को छ । चालू आर्थिक [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">74010</post-id>	</item>
		<item>
		<title>कर्मचारीतन्त्र : सुधार वा खारेजी ?</title>
		<link>https://prasashan.com/2018/05/31/69689/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[कृष्णप्रसाद पराजुली]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 31 May 2018 03:15:31 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">http://www.prasashan.com/?p=69689</guid>

					<description><![CDATA[विषय प्रवेश अठारौं शताब्दीको अन्त्यतिर फ्रान्सका अर्थशास्त्री भिन्सिन्ट डी गोर्नीले पहिलो पटक कर्मचारीतन्त्र शब्दको प्रयोग गर्दै यसलाई कर्मचारीहरूको शासनको रूपमा प्रस्तुत गरेका थिए । उनले कर्मचारीतन्त्रलाई नकारात्मक रूपमा व्याख्या गर्दै कर्मचारीहरू आफ्नो स्वार्थको लागि काम गर्ने माध्यम भएको बताएका थिए । चर्चित दार्शनिक कार्ल माक्सले पूँजीपति वर्गले मजदुर वर्गलाई नियन्त्रण गर्ने माध्यमको रूपमा कर्मचारीतन्त्रको व्याख्या [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">69689</post-id>	</item>
	</channel>
</rss>
