<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>डा. माधव अधिकारी &#8211; प्रशासन</title>
	<atom:link href="https://www.prasashan.com/author/madhabadhikari/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.prasashan.com</link>
	<description>Nepal news of prashasan, administration, politics, entertainment, sports and more</description>
	<lastBuildDate>Sun, 19 Nov 2023 13:52:17 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-GB</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.0</generator>

<image>
	<url>https://www.prasashan.com/wp-content/uploads/2021/07/cropped-Capture-8-32x32.jpg</url>
	<title>डा. माधव अधिकारी &#8211; प्रशासन</title>
	<link>https://www.prasashan.com</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
<site xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">138489839</site>	<item>
		<title>राजनीतिक स्वार्थमै अल्झिएको शिक्षा</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2020/12/24/211625/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[डा. माधव अधिकारी]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 24 Dec 2020 06:15:32 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[ब्लग]]></category>
		<category><![CDATA[शिक्षा]]></category>
		<category><![CDATA[डा. माधव अधिकारी]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=211625</guid>

					<description><![CDATA[विकासको स्रोत नै गुणस्तरीय वा व्यवहारिक शिक्षा हो । नेपालको शिक्षा प्राथमिकदेखि उच्चसम्म आम जनताका लागि फलदायक हुनु पर्दछ । शिक्षाले उचित दिशा लिन नसक्नु दुःखको कुरा हो । शिक्षाले उचित दिशा नलिई देशले उचित दिशा लिन सक्दैन । विगतदेखि हालसम्मको अवधिलाई हेर्दा नेपाल र नेपाली जनताको मूल स्वार्थ इच्छा र आवश्यकता भन्दा राजनीतिक परिवेशमै [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">211625</post-id>	</item>
		<item>
		<title>पर्यटकीय तथा ऐतिहासिक धरोहर : सिद्धिचरण नगरपालिका</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2020/12/12/210007/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[डा. माधव अधिकारी]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 12 Dec 2020 07:16:28 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[ब्लग]]></category>
		<category><![CDATA[सिद्धिचरण नगरपालिका]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=210007</guid>

					<description><![CDATA[नेपाल सङ्घीय गणतन्त्रात्मक राज्य बनेपश्चात् ओखलढुङ्गा जिल्ला प्रदेश नं. १ मा पर्ने पहाडी जिल्लामध्येको एक हो । पूर्वदेखि पश्चिमतर्फ क्रमशः फराकिलो हुँदै गएको यस जिल्लालाई तीनतिरबाट सुनकोशी, दूधकोशी तथा लिखु नदीले छुट्याएको छ । नेपालका ७७ जिल्लामध्ये पहाडी जिल्लाको रूपमा यस जिल्लाको कुल भू–भागमध्ये सदरमुकाम ओखलढुङ्गा बजारबाट थोरै क्षेत्र पूर्वमा र धेरै क्षेत्र पश्चिममा पर्दछ [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">210007</post-id>	</item>
		<item>
		<title>राष्ट्र निर्माणको अवरोध : निहित स्वार्थको द्वन्द्व</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2020/11/30/208259/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[डा. माधव अधिकारी]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 30 Nov 2020 07:21:20 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[ब्लग]]></category>
		<category><![CDATA[राष्ट्र निर्माण]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=208259</guid>

					<description><![CDATA[सार्वजनिक पद धारण गर्ने अधिकारी वा अख्तियारवाला व्यक्तिले पदीय जिम्मेवारी वहन गर्ने सिलसिलामा वा सार्वजनिक विषयबारे निर्णय गर्ने प्रक्रियामा अरूको प्रभावमा पर्नु, आफ्नो कर्तव्य पालनमा बेइमानी गर्नु अथवा विश्वासघात गर्नु, भित्री साँठगाँठ राख्नु  वा निहित स्वार्थको द्वन्द्व राख्नु, अरूलाई घूस ख्वाउने, धम्कीपूर्ण व्यवहार गर्नेजस्ता जालसाजीपूर्ण व्यवहार गरी प्रभावमा पार्नु, प्रत्यक्ष या अप्रत्यक्षरूपले नाजायज ढङ्गबाट कुनै [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">208259</post-id>	</item>
		<item>
		<title>युवा जनशक्तिमा लागूपदार्थको असर</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2020/11/04/204335/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[डा. माधव अधिकारी]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 04 Nov 2020 06:26:11 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[युवा]]></category>
		<category><![CDATA[लागूपदार्थ]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=204335</guid>

					<description><![CDATA[मानव समुदायलाई तहल्का पारिरहेको सबभन्दा विशाल र डरलाग्दो विषयवस्तु लागू पदार्थ हो । लागू पदार्थहरू मद्यपान र धूम्रपान भन्दा हजारौँ गुणा हानिकारक र खतरनाक छ । मद्यपान र धूम्रपानले त बरु केही वर्षमा गएर रोगहरू जन्माउँछन् भने लागू पदार्थहरूले तुरुन्तै असर गर्दछन् । यी पदार्थहरू यति खतराजनक छन् कि २/४ पटक प्रयोग गर्दैमा बानी बसिहाल्दछ [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">204335</post-id>	</item>
		<item>
		<title>शासनको विकास क्रम : राष्ट्र निर्माणमा स्थानीय सरकारको भूमिका</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2020/10/24/202670/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[डा. माधव अधिकारी]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 24 Oct 2020 01:15:16 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[डा. माधव अधिकारी]]></category>
		<category><![CDATA[स्थानीय तह]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=202670</guid>

					<description><![CDATA[नेपालमा शासनको परम्परा प्राचीन कालदेखि नै सुरु हुन्छ । विभिन्न कालखण्डमा गरिएका प्रयोगहरू बेग्लै बेग्लै शैलीका भए पनि महत्त्वपूर्ण मानिन्छन् । किरातकालीन प्राचीन नेपालको शासन पद्धतिमा राज्यलाई अनेक थुममा विभाजन गरिएको थियो । प्रत्येक थुममा जनताले चुनेका पाँच जना पञ्च रहन्थे । थुम भन्दा मुनी गाउँ रहन्थे । प्रत्येक गाउँमा त्यहाँका बासिन्दाले विचारी, मुखिया चुन्दथे [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">202670</post-id>	</item>
		<item>
		<title>निहित स्वार्थको द्वन्द्व श्रम तथा वैदेशिक रोजगार </title>
		<link>https://www.prasashan.com/2020/10/18/201920/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[डा. माधव अधिकारी]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 18 Oct 2020 06:09:33 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[डा. माधव अधिकारी]]></category>
		<category><![CDATA[द्वन्द्व]]></category>
		<category><![CDATA[निहित स्वार्थ]]></category>
		<category><![CDATA[वैदेशिक रोजगार]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=201920</guid>

					<description><![CDATA[सार्वजनिक पदधारण गरेको कुनै पदाधिकारीले पदीय दायित्व विपरीत व्यक्तिगत स्वार्थ अनुकूल काम गर्ने गरेको भन्ने आम धारणाले हाम्रोजस्तो सामाजिक, सांस्कृतिक विशेषता भएको राष्ट्रमा विशेष चर्चा पाएको छ । सार्वजनिक पदधारण गरेका सबै व्यक्ति निजी स्वार्थमा नै लागेका छन् भनी किटान गर्न नसकिए तापनि यो समस्या व्यापक बनेको कुरामा दुई मत छैन । यसले व्यक्तिगत स्वार्थ, [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">201920</post-id>	</item>
		<item>
		<title>भ्रष्टाचारमुक्त शासकीय प्रणाली : स्वच्छ समाज र समृद्ध राष्ट्र</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2020/10/06/199832/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[डा. माधव अधिकारी]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 06 Oct 2020 06:24:37 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[ब्लग]]></category>
		<category><![CDATA[भ्रष्टाचार]]></category>
		<category><![CDATA[शासकीय प्रणाली]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=199832</guid>

					<description><![CDATA[सार्वजनिक पद धारण गरेको कुनै पदाधिकारीले पदीय दायित्व विपरीत व्यक्तिगत स्वार्थ अनुकूल काम गर्ने गरेको भन्ने आम धारणाले हाम्रोजस्तो सामाजिक, सांस्कृतिक विशेषता भएको राष्ट्रमा विशेष चर्चा पाएको छ । सार्वजनिक पद धारण गरेका सबै व्यक्ति निजी स्वार्थमा नै लागेका छन् भनी किटान गर्न नसकिए तापनि यो समस्या व्यापक बनेको कुरामा दुई मत छैन । यसले [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">199832</post-id>	</item>
		<item>
		<title>मानव स्वास्थ्यमा धूम्रपानले निम्त्याएको समस्या</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2020/09/29/198598/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[डा. माधव अधिकारी]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 29 Sep 2020 07:06:21 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[धूम्रपान]]></category>
		<category><![CDATA[स्वास्थ्य]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=198598</guid>

					<description><![CDATA[स्वास्थ्य मानव जीवनको बहुमूल्य सम्पत्ति हो । असल स्वास्थ्य बिना अन्य विकासको परिकल्पनाहरू सार्थक बन्न सक्दैन । स्वास्थ्यको विविध पक्षहरू हुन्छन् । प्रतिकारात्मक, प्रवर्द्धनात्मक वा उपचारात्मक सबै पक्षहरूको महत्त्व असल स्वास्थ्य प्राप्तिको निम्ति उतिकै रहेको हुन्छ । पूर्ण स्वास्थ्यका लागि शारीरिक, मानसिक तथा सामाजिक तीनै पक्षहरूलाई समेट्नु पर्दछ । हाल आएर समाजमा सुर्तीजन्य पदार्थले समाजको [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">198598</post-id>	</item>
		<item>
		<title>समृद्ध नेपालको बाधक तत्व : निहित स्वार्थको द्वन्द्व</title>
		<link>https://www.prasashan.com/2020/09/20/197044/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[डा. माधव अधिकारी]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 20 Sep 2020 08:20:47 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[ब्लग]]></category>
		<category><![CDATA[विचार]]></category>
		<category><![CDATA[समृद्ध नेपाल]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://www.prasashan.com/?p=197044</guid>

					<description><![CDATA[निहित स्वार्थको द्वन्द्व एक सार्वजनिक पदाधिकारीको सार्वजनिक दायित्व र निजी सरोकारबीचको द्वन्द्व हो । जुन अवस्थामा उनले व्यक्तिगत तवरमा केही चासो राखेको हुन्छ जसको कारण उनको सार्वजनिक कर्तव्य र उत्तरदायित्व निर्वाह गर्ने क्रममा अनुचित प्रभाव रहन जान्छ । निहित स्वार्थको द्वन्द्व यस्तो अवस्था वा परिस्थिति हो जुन बेला कुनै व्यक्ति सार्वजनिक विश्वासको पदमा बहाल रहेको [&#8230;]]]></description>
		
		
		
		<post-id xmlns="com-wordpress:feed-additions:1">197044</post-id>	</item>
	</channel>
</rss>
